Živý prostor. Centrum pro soulad těla, srdce a mysli
Vítejte v historickém prostoru s překvapivou minulostí.
Zavítejte na přednášku, seminář, prožitek, masáž
nebo jen posedět a povídat nad čajem a dobrotou. Nechte se okouzlit.
Aktuality
Tři velké akce
Přes léto běží velké rodinné kempy a tak se s našimi akcemi můžete setkat zase na podzim.
Otvíráme velkolepou akcí – již třetím Dnem otevřených dveří v našem prostoru U devíti sluncí 8. září 2024.
Na konci září vás zveme na Kuks. Pro mikroskupinku obnovujeme slávu kuksích lázní, s MUDr. Lenkou Radkovou doplňujeme oblíbený program o bylinách, osobnosti a intuici o individuální konzultace a péči o vaše tělo a duši. 20. – 22. září 2024.
A v listopadu opět hluboký a veselý ponor do tajů své osobnosti a cestě k esenci pomocí práce s maskami a divadelní improvizací. Enneagram a divadlo, 15. – 17. 11. 2024.
Na podzim se opět rozběhnou přednáškové, taneční a meditační akce U devíti sluncí. Jestli vám nechodí informace o nich, nechte nám prosím kontakt tady.
Přejeme vám krásné léto.
Dobrý čas je to nejcennější.
Možnosti prostoru
Centrum U devíti sluncí nabízí bezpečí a klid pro práci s malými skupinami.
Hlavní prostor je variabilní. K dispozici jsou pohodlné židle i stolečky, ale i matrace, kožíšky a deky pro pohodlí meditací, práci s tělem a pohybové aktivity. Čistotu a jednoduchost prozařují velkoformátové obrazy Roberta Furbachera.
Klenbová vstupní místnost, ta původní barokní, Leopoldova, je ideální k posezení při kávě, čaji, dobrotě a hezkému povídání.
Letos jsme ji vymalovali a zvelebili a 9. září oslavili druhým Dnem otevřených dveří. Program s hudbou, povídáním a meditacemi a do večera krásná setkání, povídání, dobrůtkování.
Obě místnosti propojuje malý klenutý prostor s vybavenou kuchyňkou a výklenkem s Madonkou.
Masérna je zářivá, voňavá místnost, se samostatným přístupem ve druhé části původně barokního přízemí.
Kromě seminářů, krátkých workshopů a masáží občas uspořádáme „Jen tak“ setkávání. Čas od času poskytneme několikahodinový prostor, kdy můžete zajít jen tak a dopovíme si všechno, co nestihneme při programech.
Kromě Hanky a Sisi tu zažijete i naše hosty – Zvukovou lázeň s Luďkem Jiroušem, zpívání manter s Bohoušem Junkem, čakrový tanec s Ladou Nepimachovou, dramaterapii či divadelní improvizaci s Hankou Růžičkovou a další.
Kam vstupujete? aneb O historii za historií
Rok 1757. Pan Leopold Niederecker chodívá přes trutnovské náměstí ze svého domu v Havlíčkově ulici do práce. Ke kostelu, který se přestavoval do barokní podoby podle jeho návrhu.
V čajovně Up Inspirace, která fungovala v domě „pana Leopolda“ jsme si to za deset let fakt užili – tanec, blízkost, zpívání, oslavy, krásná setkání. Chladivý úkryt v horkém létě a půvab zasněžených oken při lednových seminářích. A nějaká kouzla. Ráda tam zavítala i Moura.
Původní čajovna. Před seminářem Škola emocí. Hodně legrace a AHA momentů.
A tohle bylo před Dnem otevřených dveří v srpnu 2022. Finišovali jsme, abychom stihli novou podlahu, hliněnou omítku, bílé dřevěné obložení a mnoho dalšího před oslavou svátku Panny Marie. Symbolicky – protože ve jménu jejího Zrození je postavený i kostel na náměstí. Kontinuitu prostorů drží i překrásné světelné obrazy Roberta Furbachera.
„Našimi životy se line červená nit. Když se ohlédneme, příběh této linky dává smysl. Ale nedává nám žádnou předvídatelnost, kam se bude odvíjet dál.“ (Samuel Jacob)
„Všichni žijeme jeden příběh“, napsala jsem jednou jako své motto.
Dům číslo 7 v Havlíčkově ulici má svou historii. Já jsem ji začala objevovat s Radkou Riegerovou v roce 2013. Ona tam vedla čajovnu s knihkupectvím a já jsem tam poprvé nabídla Letní školu emocí – pět večerů s programem, který jsem do té doby učila ve firmách, ve školách, v zahraničí. Potkala jsem díky tomu mnoho nových trutnovských přátel. A s Radkou jsme někdy po programech pozdě v noci jen seděly a spoluzažívaly vděčnost, ticho a naději.
V blbémcovidčase byla čajovna zavřená. A potom s nádechem jako motýl roztáhla křídla a z nitra barokních kleneb se přemístila do nového prostoru – funkcionalistického, plného oken, světla vůní čerstvého pečiva… přímo naproti kostelu.
A teď to přichází (cituji s neuvěřitelné knihy pana Radka Bejra, který se svojí ženou Janou pátrali po historii domu v Havlíčkově ulici, kam se nastěhovali):
I když neexistuje písemná zpráva o Niedereckerově bydlišti zde v Trutnově, lze s jistotou tvrdit, že bydlel, byl vlastníkem a současně stavitelem našeho domu. Celé přízemí totiž nese prvky pozdního baroka (obnovení po požáru 1745) a celý stavební rukopis, zvláště pak tvar hlavního portálu, je shodný s tvarem vchodového portálu zmiňovaného kostela. Při očišťování těchto kamenných ostění od nánosů emailové barvy v roce 1993 jsme v průčelí tohoto portálu odkryli znak stavitelského cechu (v ruce držící kladívko) a pod ním nápis: LEOPOLD NITEROCKER
Přivolaný PhDr. Wolf ihned zjistil, že se jedná o stavitele trutnovského kostela. Po společné konsultaci s prof. Justem se shodli na tom, že zde za svého působení v Trutnově Leopold Niederrecker bydlel, neboť jeho znak společně se jménem je tomu dostatečným důkazem. Číslování domů se totiž v té době neprovádělo, teprve od roku 1781 patentem Josefa 2. – do té doby pouze domovní znamení. Tímto byl učiněn objev, který přispěl k dalšímu poznání trutnovské historie.
…
Počátky domu sahají až do doby samotného založení města, tedy do 2. poloviny 13. století. Pravděpodobně až do těchto časů lze vystopovat půdorys a základy domu.
(Historie domu č.7 v Havlíčkově ulici Trutnov. R. Bejr, 1994)
A pokračování?
Majitelka domu, Jana Bejrová, řekla: „Budu ráda, když to tu bude pokračovat.“ Běžel skoro rok chaosu, rok zvažování pro a proti, jestli otevřít vlastní prostor… Misku vah „pro“ převážil iracionální argument, že je to dům, který si pro sebe stavěl architekt trutnovského kostela. A pak jsem potkala Sisu. „Mám problém – hledám prostor, kde můžu masírovat.“ „Mám prostor, přemýšlela jsem i o spolupráci s dobrou masérkou… ale mám problém… potřebuju ho přestavět…“ „Partner dělá přestavby…“
Tak jsme se Sisou tady. Pracujeme, ještě to není dokonalé, ale už se to děje…
A příběh pokračuje, Leopold tvoří dál:
„Koncem 60. let 18. století si nechal kukský převor Benignus Roth s posvěcením svých vídeňských představených vypracovat u trutnovského stavitele Leopolda Niederockera návrh na kompletní přestavbu hospitální budovy, která tak měla získat nový rokokově laděný reprezentativní vzhled, evokující svým mohutným rozkročením dobové poutní chrámy s kláštery domy pro poutníky.“
Na Kuksu přestavěl Leopold nakonec jen levé křídlo Hospitalu, ale i tak mě těší další korálek na červené niti. Jsem vděčná, že mohu pracovat na místech, která se dotýkají mého srdce a spojují je veselé náhody:
- na Kuksu, kde Ctnosti a Neřesti jsou ty nejlepší učitelky emoční inteligence a enneagramu
- v kavárně Inspirace, kde voní káva a koláčky a pečuje o nás Radunka
- a U devíti sluncí, klenutém prostoru, kde je dost času, aby se probouzeno naše nejšťastnější Já.